Zasvěcení do copywritingu
— Jiří Charvát

„Moment, od něj jsem už něco četla. Nebo slyšela? To je ten, co… Počkej, Rimmer, to za očima! Ajooo, slam a žába. Týjo.“

Už pár měsíců si říkám, že chci kurz na copywriting. Ideálně osobně, neagenturně a né za desítku na 2 hodiny. Zasílání tipů na mail, fajn, ale toho je přehršel. Vyčkávám a je tady. Existuje!

Facebook dobře cílí, zobrazuje se mi příspěvek a já klikám. Jirkova tvorba je mi už dlouho sympatická a to já potřebuju. Nejít naslepo. Tady se pojí teorie s terapií. Jupí. Dvouodpolední kurz copywritingu. Kupuju.

Zkouším webku, jsem trochu nervózní, proč, prosím se? Klapka, Písaříková píše poprvééé. Akce, jedem.

A je to milý. Představujeme se, vidím holky jako jsem já, i jako je moje máma. Začínáme, posloucháme, zapisujeme. Ptáme se, píšeme cvičení, ukazujeme si na příkladech, vysvětlujeme si citáty a posloucháme nejen předsedu Jirku, ale i přísedící členy. Z obsahu mám dobrej pocit, ruší mě moje nutkání se furt kontrolovat na webce. Je to jako byste v učebně měli gigazrcadlo. Taky se furt budete kontrolovat. Nejde to vypnout. Webka jde, ale moje hlava nejde. Furt něco vidím.

Telling, selling, spojovník, máma mele maso, nadpis, citace, zvýraznění, odstavec, nevypadám blbě, když mám takhle ty vlasy? Koho to zajímá.

Projedeme veškerou důležitou teorii copywritingu, ale na co se těším nejvíc, je položit svůj vlastní text na gril. A tak se taky děje. Druhého dne úkol představujeme, čteme a postupně otáčíme na všechny strany, až je dozlatova. Nejcennější je koření v podobě přímých a různorodých feedbacků. Mám radost. Ne z pochvaly, ale z toho, co jsem předtím neviděla. Tudy vede cesta kupředu. Navíc i já můžu dělat znamenitě chytrou a pokusit se aplikovat teorii z předchozího dne. Pěkně propéct stejček. A dost, Lucie.

„A dost“ jsme měli říct ve čtyři, ale nikdo ještě nechce udělat pápá, nemáme dopečeno. O půl šestý padáme přežraný, každej na svůj gauč, není kam jinam, protože lockdown.

Závěrem: jo! Jestli jsem měla nějaký očekávání, tak splněno. Zůstává mi pocit, že základy mám pevně postavený, že mám odškrtnuto, něco jako pocit po zkušebce. Nesu si taky pár uvědomění a trochu víc sebedůvěry. Mám chuť okamžitě všechny svoje texty přepsat, ale co se stalo už se nejde odestát. Dobře se děju. A děkuju.